Kamarádi
Raily spal jen pouhé dvě hodiny. Ráno ho vzbudila známá vůně jeho oblíbeného jablečného závinu. Mlsně otevřel oči a sedl si. Uviděl Bujiho jak sedí na zemi a dívá se do země.
"Buji."
"Ano pane?" řekl pohotově a jako by se probudil z dlouhého spánku.
"Co chceš dnes dělat?"
"To co vy."
"Pche. tak to pochybuju. Zkus se víc odvázat. Otroci by neměli mít vymytý mozek."
"Promiňte pane, ale tohle nejde."
"Nechápu jak někdo může s otokem spát. Vždyť musí být jak prkno." poškádlil ho, ale Buji měl ve tváři pořád ten samí pohled. A tak Raily rýpal znovu. "Pche. To by bylo jenom Převal mě na záda. Strč mi ho do řiti. Líbej mě všude..." uchychtl se, ale nepomohlo to. "Vsadím se, že tvou rodinu zabily a z tebe se stal otrok. jen si představ jak je mučili..." to byla pro Bujiho tvrdá a neférová rána. "Se mnou si dělej co chceš, ale do mé rodiny se nenavážej!" vyjel po něm otrok.
"Tak se mi líbíš." řekl klidně a Buji se stáhl.
"Promiňte pane."
"Nařizuji ti, aby jsi se choval jako přítel!"
"Dobře pane."
"No vidíš. ale Přítel mi neříká pane ale Raily." mrkl na něj.
***
"POdívej se Buji na ty džíny. No nejsou dobré? Řekni, líbí se ti?"
"Jistě."
"Které si z těch všech chceš vzít?" zeptal se ho Raily v obchodě.
"Raily, není dobré za mě tolik utrácet."
"Kolik ti vlastně je?"
"Dvacet."
"To se dá parádně využít... No nic. Tady máš čtyři tisíce a kup si tolik džín, kolik se ti do ceny vlezou ano? Předpokládám, že umíš počítat. Vždť otok je taková... žena v domácnosti." uchychl se a šel se díval na kšiltovky a brýle, co měli vy slevě. Buji si vybral troje džíny a vyrazily do dalšího obchodu. Je to zvláštní kluk. Docela jsem si ho oblíbil. Co bude dělat, až zjistí, že jjsem na kluky? přemýšlel otok mezi tím, co jedli na náměstí zmrzlinu.Buji je tak krásný, když líže zmrzku. Vlastně. Je vzhledově nádherný. myslel si Raily. Nejednou se oba na sebe podívali. Začali být nervózní. Buji ucítil Railyho ruku na svém boku a tak ho taky objal. Raily čekal, co bude dál. Když se nic nedělo tak promluvil. "Dej mi zkusit tu jahodovou. Je to moje oblíbená, ale tady jsem ji ještě neměl." a tak mu Buji dal líznout. "Výborná. Ani si neumím představit, jak dobře by chutlala na tvých rtech eh.... to sem řekl na hlas?!" zhrozil se Raily, zčervenal. Buji nevěděl co má říct. BUď neovládne své city a řekne... tak co to zkusit? a nebo řekne, že se nic nestalo. "Nic se nestalo Raily. Mimochodem, radši to nezkoušej nebo se navzájem sníme." mrkl Buji a dál nic neříkal.
***
V dalším obchodě si otok zkoušel trenky. Raily už to nevydržel a odkryl závěs. "Už si....wow.. Asi ne, že?" řekl a zahrnul ho zpátky.
"Tak když už znáš mou postavu...CELOU, tak bys mi aspoň mohl říct, jak vypadám."
"Oblečený nebo nahý?"
"Oboje."
"Fakt?"
"Já to nikomu neřeknu."
"Fajn, tak když to chceš slyšet. Ani já nemám tak dobrou postavu."
"Díky. Ale myslím, že je to nefér."
"Ehm... co?!"
"No že já tě zhodnotit nemůžu."
"Kam tím míříš?" zeptal se Raily nechápavě. Buji odhrnul závěs aby mu nohl jeho pán říct, jak mu to sluší.
"Myslím, žeč si asi taky budeš muset zkusyt nějaký trenýrky." Raily zčervenal a šel si jedny vybrat. Jak se v kabině začal přeslíkat, Buji odhrnul závěs a viděl, jak ho pán bůh stvořil. Bohužekl kolem kabinek šla banda holek ze školy, kde Raily chodil a začali se hyhňat.
"Máš celkem slušný bicepsi. To se musí nechat. A s tam tím dole... no... nemusíš se za to stydět."
"Hele! Můžeš zrušit ten proslov a zahrnout ten závěs?!" zuřil a tak Buji zatáhl závěs.
"Už si?"
"Jo. Jak vypadám?" zeptal se a ukázal se Bujimu v rudých trenclích.
"Krásně se to na tobě rýsuje." smál se otok. Raily jen pohlounil nechápavě hlavou.
"No prostě ti sou až moc uplí." vysvětloval Buji. Raily se podíval do zrdcadla pozorněji... a opravdu.
"Ale říkal si, že se za to nemusím stydět." vyčítal mu.
"To je taky pravda, ale mám strach, že by se ti v tom... no jak to říct... zní to blbě ale... prostě zcvrkl." řakl a vybuchl smíchem. Raily se namíchl a zahrnul závěs.